Únorem u nás doma začne narozeninový maraton
a téměř každý měsíc
(kromě dubna, kdy jsou ale pro změnu Velikonoce)
slavíme a slavíme až do prázdnin.
Tento příspěvek píšu hlavně proto,
že bych velmi ale velmi stála o inspiraci.
Myslím, že každá rodina má spoustu krásných rituálů
spojených s oslavou narozenin.
Rituálů, které často nic nestojí (peníze a mnohdy ani čas),
jde jen o dobrý nápad a oslavenec se díky nim může cítit ve svůj den
obzvláště milovaný a obzvláště důležitý.
A to bych si moc přála.
Napíšu vám, jak to máme my
a budu velmi ráda, když přidáte své komentáře s vašimi nápady.
Oslava narozenin našich dětí má vždycky dvě části.
Jedna oslava je s rodinou (babičky a dědečkové, případně tety, strejdové, bratranci a sestřenice)
a druhá oslava je s kamarády.
Oslava s rodinou
Ráno, v den oslavy je okno ve světnice ozdobené fotkami oslavence.
Máme vždy jednu fotku za každý rok života od narození až po poslední narozeniny.
Každý rok tak přidáváme jednu fotku a je krásné si připomínat,
jak se děti postupně měnily a rostly.
Samozřejmě nesmí chybět nafukovací balónky,
bez těch by u nás narozeninová oslava nebyla :-).
Na oslavu s rodinou peču dort.
Přiznám se, že mi dochází fantazie a že už sahám k jednoduchým kulatým tvarům.
Naštěstí to dětem nevadí.
Spočítala jsem, že už jsem upekla skoro 40 dortů různých barev a tvarů
a tak si říkám, že je možná čas si trochu odpočinout,
péct zkrátka obyčejné dorty podle obyčejných receptů
a že třeba ta chuť vytvářet něco originálně originálního zase přijde :-).
A nebo taky ne.
Vůbec mám teď takové období, kdy sundávám nohu z plynu
a učím se mít svobodu a říkat
"Na tohle už nemám sílu."
Ale zpátky k narozeninám.
Co se týká dárků, tak jsem velmi šťastná, že to u nás v rodině funguje tak,
že se domlouváme, jaké dárky se dětem koupí nebo vyrobí
a proto naše děti dostávají dárky, které skutečně mají smysl.
Vím, že to není samozřejmé, že je to velký dar
a jsem za to velmi vděčná.
Náš velký běžec Jáchym ukazuje běžecké hodinky babičce,
která byla nemocná a nemohla přijet na oslavu.
Kromě běhání je Jáchym také nadšený truhlář
a tak dostává svůj kufřík s nářadím
a děda mu vyrobil také pracovní ponk,
aby už nemusel všechno dělat jen tak na zemi.
K dalším tradicím, které se snažím dodržovat,
je oběd na přání oslavence.
Někdy je to přímo v narozeninový den
někdy v den oslavy.
Na stole nesmí chybět samozřejmě Kofola.
To je náš rodinný slavnostní nápoj :-).
Málem bych zapomněla na krásný zvyk,
který zavedla naše babička s dědečkem,
a to je mše svatá sloužená za každého oslavence a jeho rodinu.
Je moc krásné pozorovat,
jak se děti červenají a usmívají,
když během přímluv zazní jejich jméno.
Oslava s kamarády
Narozeninové oslavy s kamarády mají svůj vývoj.
Na začátku jsme chystali pro děti program.
Ne že by se snad děti neuměly zabavit samy,
ale zkrátka to byl náš dárek pro děti
a ony to milovaly.
Měli jsme zelené narozeniny
narozeniny, kdy jsem prošli Ameriku od severu až na jih,
narozeniny v CHKO Hradecko
princeznovské narozeniny
a mohla bych pokračovat dál a dál.
A pak jednou přišla oslava, zase jsme měli nachystané hry,
dokonce jsme si i jednu zahrály
a pak děti řekly:
"A kdy už si budeme moct hrát své hry?"
"A kdy už si budeme moct hrát své hry?"
A mně se tenkrát hrozně ulevilo,
že se toto naše nasazení neočekává až do nekonečna
a tak už mám teď jeden hlavní úkol
navařit a napéct a program si děti zajišťují samy.
Letos si Jáchym pozval svých 9 kamarádů a přespali u nás na půdě.
Nachystala jsem jim každému malou kulatou pizzu
a oni si ji dle libosti nazdobili.
Před oslavou s kamarády dostane každé dítě penízky
a jde s tatínkem nakoupit dobroty podle svého výběru.
Většinou to jsou různé bonbony, brambůrky,
zkrátka, co má kdo rád.
Pozvánka na klučičí narozeninové oslavy
má většinou jasný obsah.
Zbraně s sebou.
Takhle to vypadá, když se mužstvo odebere ke stolu.
Když se zrovna nejí, tak se hrají bojovky v lese nebo fotbal na hřišti.
Je krásné je pozorovat, jak se mezi sebou domlouvají,
Filip nebo já jim trochu pomáháme, aby to mělo všecko hladký průběh
a říkáme si, že je to pro ně skvělá škola života.
Tolik z narozenin od nás.
Zajímá mě moc, jak to máte vy.
Jakou písničku zpíváte oslavenci?
My jsem skončili u Svěrákovské "Jáchym má narozeniny...",
ale nejsem z ní úplně nejvíc nadšená.
Máte nějaké další rituály, zvyky, tradice?
Je přímo den narozenin někoho z rodiny něčím výjímečný
nebo se veškeré slavení přesouvá třeba na nejbližší víkend,
až se sejde celá rodina?
Napište, budu moc ráda.
B.