Počítáme s počítačem

V jednom příspěvku byl dotaz na otáčecí kolečka na naší nástěnce.

Slíbila jsem, že o tom napíšu.

Tato kolečka sloužila k zaznamenávání času na počítači,

ale už je dnes nepoužíváme.

Našli jsme totiž jednodušší způsob.

Počítače, mobilní telefony, tablety...

?????????????????????????????????????????????????????????

Tolik a možná ještě více otazníků se vznáší nad vší touto technikou ve spojení s našimi dětmi.

Co rodič, to jiný přístup, co odborník, to jiný názor, co dítě, to jiná míra potřeby.

A právě teď k tomu musíme zaujmout nějaký postoj,

právě teď je potřeba se rozhodnout, 

jak to bude u nás doma.

!!!!UFF!!!!

A tak jsme se nějak rozhodli a nějak to pojali.

Naše děti chtějí na počítači čas trávit, 

chtějí se koukat na pohádky, vzdělávací pořady, hrát hry.

Zatím žádné z nich nemá telefon, na kterém by se daly hrát nějaké hry.

Řešíme tedy pouze používání počítače doma.

Když jsme v tom neměli žádný systém,

bojovali jsme mnohem více s konflikty typu:

Ty už jsi zase na počítači?

Nejsi už tam nějak dlouho?

Zavedli jsme tedy týdenní přísun času na počítači.

1. Časový příděl na týden se odvíjí od věku dítěte.

(Jonáš 12 let = 2x120 minut, Tobiáš 10 let = 2x100 minut atd.)

2. Jedna dávka času je na ZÁBAVNÉ hry a pořady a ta druhá je pro NAUČNÉ hry a pořady.

(O tom, do které kategorie co patří, rozhodujeme společně. 

Jen jsme si museli ujasnit, že ovládání myši při střílení na tank protivníka 

není dovednost, která by hru řadila do kategorie naučných her :-)

3. Denně mají děti maximum 60 minut.

(Do tabulkového času se nepočítá čas na počítači během výuky, společné koukání na filmy a jiné pořady, čas na počítači či televizi u  babičky a u dědečka a čas na mobilech kamarádů.

Je to tedy pouze jejich osobní čas během odpoledne,

se kterým si každý samostatně hospodaří.)

4. Když někdo hraje hru, neměli by ostatní stát kolem a koukat na něj. 
Pokud ano, měli by si odečíst polovinu tohoto času.

(S tímto ale pořád bojujeme, protože je to zkrátka více baví,
když se na sebe navzájem dívají.)

5. Nejoblíbenější pojem je tzv. Čas maminčina nebo tatínkova milosrdenství.

(Je to speciální dávka minut, kterou dáme dětem k dispozici, když už jim ta jejich došla.

Většinou to bývá k nějaké výjimečné příležitosti. :-)

Nemůžeme říct, že bychom neměli v souvislosti s časem na počítači žádné konflikty,

ale je jich opravdu mnohem méně.
A hlavně o tom všem s dětmi hodně mluvíme.
A co děti velmi oceňují,
když mluvíme také o svých selháních v souvislosti s časem na počítači
a bavíme se o tom, jak s tím bojujeme i my dospělí.
Protože, buďme upřímní, je to boj pro nás pro všechny.
Děti mají stejné právo jako my říct,
mami, mně připadá, že jsi na tom počítači nějak často.
A já ne jednou řeknu, máš pravdu, zase jsem se tady úplně zbytečně zasekla.

B.