středa 8. května 2019

Velikonoce

Velikonoce.
Jen to slovo samotné  skrývá tolik radosti.
Zvuk varhan a zvonů, hlasité Aleluja, 
které zazní při noční vigilii...
...slzy se mi derou do očí a v těle mě příjemně zamrazí.
Ježíš Kristus byl vzkříšen.
Smrt byla poražena.

Vzpomínám si, jak kdysi Jonášek zpíval aleluja ještě celý týden
v autobuse, v obchodě...
Byl malinký, člověk by řekl, že z toho ještě neměl rozum,
ale ta radost byla všude kolem a byla tak silná,
že si prostě nemohl pomoct.

Kéž bychom i my byli tou velikonoční radostí takto přesyceni.

Velikonoce s dětmi máme opravdu moc rádi.
Každý den Velikonočního třídenní má své kouzlo, své zvyky a tradice.

ZELENÝ ČTVRTEK


Na zelený čtvrtek ráno snídáme jidáše. Někdy je tvarujeme do hadů, letos jsme udělali uzly,
které připomínají Jidášův konec.
Čteme si o tom, jak šel Jidáš za farizeji a Ježíše zradil.


Kopřivový čaj z čerstvých jarních kopřiv nám připomíná barvu dnešního dne.


Během dne se vždycky vypravíme na kratší nebo delší výlet (podle počasí),
abychom si domů přivezli několik břízek a vytvořili si tak doma Getsemanskou zahradu.



Sbíráme také bylinky na čaj nebo do salátu na večeři.


Odpoledne, ještě před obřady, prožijeme doma připomínku Poslední večeře.
Připravíme si jehněčí, chlebové placky, salát z hořkých bylin a víno.
Jíme na zemi, jako tomu bylo i v době Pána Ježíše.



Ze všeho nejdříve si ale vzájemně umýváme nohy.
Každý má tak možnost každému prokázat malý skutek lásky
a říct mu "Mám Tě rád."


Potom si připomínáme, co dále se dělo při poslední večeři Ježíše a jeho učedníků.


Po obřadech letos Tobiáš vymyslel novou tradici, která se nám moc líbila.
Také dříve jsme si sice připomínali modlitbu v Getsemanské zahradě a Ježíšovo zatčení,
ale letos jsme si k tomu rozdělali i oheň, zpívali jsme, povídali si a modlili se.


Ke každému dni máme z Duhy obrázek, který umístíme někde v domě,
aby nám připomínal důležité události Velikonoc.



VELKÝ PÁTEK

Krásnou tradicí Velkého pátku se stala společná křížová cesta pro rodiny.
Děti nesou kříž, střídají se ve čtení zastavení a zároveň u každého zastavení mohou prožít 
krátkou aktivitu, která jim pomůže vše více prožít a tím i pochopit.






Zatloukáme hřeby a u toho myslíme na to, že také našimi hříchy Ježíš trpěl
a přesně tohle se děje, když děláme zlé věci.


Na závěr u kapličky nás čeká postní oheň, 
na kterém si děti opečou chleby.


Na Velký pátek nám v našem domě přibude tento obrázek a také malá Golgota s křížem
a Boží hrob zavalený kamenem.

BÍLÁ SOBOTA

Den, kdy se ještě nemůžeme radovat, ale zároveň je už neděle vzkříšení tak blízko...
A protože už víme, že všechno dobře dopadne, chystáme se na tu velkou slávu.
Pečeme beránka, velikonoční chleby a chystáme ozdoby našeho domu a velikonočních stromů.





Na Bílou sobotu večer odjedou starší děti s Filipem na Vigilii.
Já zůstávám doma s mladšími dětmi, povídáme si o všem, co se v těchto dnes událo
a chystáme světnici na příchod ostatních z vigilie.


Na stůl dáme velikonočního beránka.


Otevřeme hrob, postavíme kolem sošky andělů, ozdobíme všechno květinami
a čekáme, až se všichni vrátí.


Starší děti přinášejí požehnané paškálky, zpíváme Aleluja
a máme fakt radost.
Ježíš Kristus byl vzkříšen, Aleluja.

NEDĚLE VZKŘÍŠENÍ

V neděli už nás čeká poslední úkol.
Z Getsemanských stromů udělat stromy Velikonoční,
stromy plné radosti z toho, že smrt byla přemožena a Ježíš zvítězil.
A tak zdobíme a zdobíme.








Jsem moc ráda, že Velikonoční doba trvá déle než doba Vánoční.
Máme tak možnost všechno si to opravdu vychutnat.
A tak pokaždé, když jdu kolem některého z těchto míst v našem domě,
připomínám si všechno, co jsme prožívali.

středa 10. dubna 2019

Pracuji do výše svého věku

Ráda bych vám ukázala způsob, 
jakým se u  nás doma děti zapojují do domácích prací.
Vzhledem k tomu, že celé dopoledne věnuji domácí výuce,
potřebovala jsem opravdu velkou pomoc dětí v péči o domácnost. 
Zároveň děti ušetří čas, když nemusí dojíždět do školy
 a proto mohou tento čas věnovat naší domácnosti.

Inspirovala jsem se od své známé, 
která mi vyprávěla o tom, jak to má její známá
:-)
a pak jsem si to přetvořila k obrazu svému.

MOJE POŽADAVKY BYLY
1. Odstupňování množství práce podle věku dětí.
2. Pro děti možnost volby, jakou práci si chtějí z nabídky vybrat.
3. Moje možnost reagovat na aktuální potřeby domácnosti.
4. Možnost maximální samostatnosti dětí při používání tohoto systému.
(samozřejmě úměrně věku dětí)

Jak jsem tedy postupovala?

 Nejprve jsem si prošla domácnost a napsala jsem si všechny práce,
které by děti mohly zvládnout.
Pak jsem tyto práce nakreslila a napsala na malá papírová kolečka,
které děti vybarvily
a pro větší životnost jsme je zalaminovali.


Každé kolečko obsahuje obrázek, popis a bodové ohodnocení.
Práce mají hodnotu 1 - 4 bodů podle náročnosti.
Na bodovém ohodnocení se domlouváme a někdy
dochází po dohodě i k přebodovávání.

Další krok bylo vytvoření nástěnky na celý pracovní týden.
(O víkendech býváme velmi často pryč, proto si zde žádné pravidelné práce neplánujeme).



Ke každému dni jsem nalepila proužek samolepicího suchého zipu.


Kolečka s pracemi jsem z druhé strany opatřila také samolepicím suchým zipem
a také je zde napsán den, kdy se tato práce vykonává.
(to je pro snadnější roztřiďování kartiček)



Práce na kartičkách jsem si podle potřeby rozmístila do celého týdne.
Zohlednila jsem tady časové možnosti dětí.
Tzn. dny, kdy nemají odpoledne kroužky je práce více
a naopak dny, kdy mají nabito, je práce méně.
Také jsem se snažila, aby jejich práce navazovaly na ty mé.
Tzn. jestliže v pondělí vytírám koupelnu, hodí se mi, že tam umyjí umyvadlo, vanu atd.


Na druhé nástěnce jsou pro změnu jména dětí a pod nimi
opět proužek samolepicího suchého zipu.
Tam si děti umisťují práce, které si vybrali a udělali v tom kterém konkrétním dnu.


A teď zmíněné heslo.
"Pracuji do výše svého věku."
Chtěla jsem předejít tomu,
že po někom chci práce více než po tom druhém.

 A kdo si to má pořád pamatovat, že?

Proto každý pracuje, dokud nenasbírá tolik bodů, kolik má roků.
Jakmile mám své body nasbírané a ostatní ještě ne,
nemusím si žádnou práci vybírat a čekám, až si i ostatní naplní svůj limit.
Jakmile poslední z dětí má svůj věkový limit,
vše se vynuluje a jede se znovu.

Někdy se takto otočíme i dvakrát během týdne, někdy nám to trvá déle.
Je to podle situace a okolností.
Výborná je variabilita tohoto systému, že mohu kartičky podle potřeby přehodit
nebo některé vynechat, když daná práce není zrovna potřeba.

Větší samostatnosti dětí pomáhají některé praktické vychytávky.
Např. označení kyblíků na umývání WC a prachu.


Také velikost těchto kyblíků je pro děti příjemná.

Některé složitější práce jsem opatřila návodem,
abych nemusela pořád opakovat pořadí jednotlivých kroků atd.



Tak takhle to u nás funguje a kupodivu je odpor minimální, snesitelný, většinou žádný.

B.

Stezka pro bosé nohy na zahradě

Jaro na chvíli ukázalo svou sílu. Děti tráví venku stále víc a víc času. Po jednom návratu z práce mě  čekalo milé překvapení. Kluci v pracovním zápalu a nadšení pobíhali po zahradě a sbírali nejrůznější přírodní povrchy - písek, kamínky, kůru... "Ještě jehličí! A na konec dáme kopřivy, pro největší tvrďáky!" volal Jáchym na bráchu a přes starý obří hrnec ho téměř nebylo vidět :-)






neděle 31. března 2019

Křížová cesta - sbalená na cesty

Křížová cesta s dětmi... Ach ouvej. Teda, alespoň u nás. Je to buď o tom, že jste o to dříve (a déle) v promrzlém kostele, nebo se po nedělním obědě vydáte se všemi dětmi do kostela znovu i odpoledne - na obřady křížové cesty. Upřímný respekt před těmi, kdo to dáváte :-)


Časopis DUHA vydal před lety krásnou a pro děti srozumitelnou křížovou cestu - obrázkovou :-) Zdá se, že je stále dostupná - v malé verzi (vystřihnete a nalepíte si ji sami na kartičky, případně i zalaminujete) nebo i ve velké variantě (již hotové A4 ve folii). My máme tu nízkonákladovou, maličkou... Dnes se nám podařilo ji opět použít. Volejte sláva a 40 dní se radujte. Nebo spíš - se posťte? :-)


Jáchym s Tobíkem šli minutku napřed a rozmístili kartičky s jednotlivými zastaveními do okolí našeho domu. Trasa měla asi 100 metrů, prostě kolem smrčků, přes příkop a zase hezky zpátky. 

Přidala se k nám i holčička od sousedů :-)

Jája nesl kříž svázaný z větví, které sám na začátku doby postní nasekal - a který nás celou dobu postní provází v naší domácí kapličce (ve světnici na polici). 


Ve čtení těch několika málo vět každého ze zastavení jsme se střídali. Kdo chtěl, přidal osobní prosbu. Krátká chvíle ticha a šlo se dál. Při chůzi jsme zpívali Crucem Tuam adoramus Domine, případně Před Tebou, Pane, temno ztrácí sílu svou...


Na této křížové cestě je báječné, že si ji můžete rozmístit kamkoliv! Prší? Pak je třetí zastavení doma na schodech a čtvrté třeba v koupelně... Jdete delší trasu? No problemo, jdeme a jdeme - kuk, krásné místo - položíme kartičku na pařez a modlíme se :-)


Jdete-li kratší variantu kolem domu, jako my, očekávejte vedle duchovního zážitku také materiální bonus - naleznete spoustu ztracených věcí - vlajku z bojové hry, zatoulaný samostříl, rozkutálené špalky...


Přejeme vám krásné a soustředěné prožití druhého poločasu doby postní - alespoň v těch krátkých okamžicích klidu, na které se však bude vzpomínat :-)
F.