sobota 31. prosince 2016

Vánoční zvyky (naše)

Vánoční zvyky

Také máte své rodinné zvyky spojené se slavením Vánoc? Přemýšlím, jak začít...
1) Předsevzetí...
... že "letos už musíme začít s vyráběním dárků a přáníček dřív - ať nemusíme tak ponocovat před Vánocemi a nejsme zase tak vyřízení jako vloni." Opět úspěšně nesplněno - týden před Vánocemi jsme chodili spávat těžce po půlnoci a byli jako mátohy :-)
... že se na půdu podívám dřív, než 23. v noci, abych nehledal stojan na poslední chvíli a vyzkoušel světýlka v klidu a v předstihu. Opět úspěšně nesplněno. Chaos v noci na 24. prosince. Kde máme baterku? Na půdě pořád nesvítí žárovka? Jak dlouho ještě? Stromek úspěšně umístěn 24. 12. cca v 1:35 v noci...

Zaostřeno na Ježíše

2) Slavení s dětmi
... od rána nám putují po světnici figurky Josefa a Marie s oslíkem. Děti je mohou, kdykoliv si vzpomenou, posouvat dál a dál. Večer skončí figurky v Betlémě. To se podařilo :-)


... společné zdobení stromečku. Letos jsme si ho užili. Jonášek umístil hvězdu, ostatní dali ozdoby a Damián je postupně sundával.

... dobalení dárků. Tobík domalovával sněhuláčky. Na domácích školácích zrovna probírají Evropu, takže byli v národních barvách.


... slavení se sousedy. Děti se scházejí "v zákopech" na staveništi u jednoho souseda. Tak si tam ozdobily stromeček (nějaký jasan, na který přidělaly větvičky smrku a ozdoby) a odpoledne na Štědrý den si všichni předali dárky. Hezké to bylo :-)


... vánoční polévka s mrkvovými hvězdičkami

... rozkrojení jablíčka. Bude tam hvězdička z Betléma? Pokud ji Damián nesní, tak jo :-)

... volání na Ježíška. Po večeři vylezeme na půdu, otevřeme kominické okénko a ze žebříku voláme do tmy: "Narodil se Ježíšek! Krásné Vánoce! Jeeežíííšku, přijď k nám! Děkujeme za dárky..." a tak dále...

... než se vrátíme zpátky dolů, už tam jsou pod stromečkem dárky. Jak se tam dostaly? A začíná velké rozbalování a "Jonášku, nespěchej!"

Úkol: Najdi Damiána (můžete napsat do komentářů)



(Dostal jsem od kluků kladívko a od Ráchel sekeru. Je to krásné, jak jsou vnímaví. "Doprčic, kde je zase ta sekera? Jonáši, kam jsi dal to kladivo?!" Ráchelka přišla do stavebnin a měla jasno. Potřebuje sekeru pro tatínka, ale má na ni jen 120 korun. Co s tím uděláme, paní prodavačko? Paní prodavačka je naštěstí velkorysá, takže Ráchelka dobře pořídila. Když tam Barunka přišla, aby doplatila zbytek, tak paní prodavačka řekla: "To je mezi námi, to je v pořádku." Ráchel se zkrátka neztratí :-))

3) Slavení s rodinou a ostatními
... druhý den se jde "do paneláku" na oslavu s Otíkem a Dáškou.
... pak je "na Štěpána" v Mikulovicích vánoční pásmo koled, kde kluci hrají krále a Ráchelka pastýře.




... a poté se jede k Pepovi a Danušce do Kozmic.
... nakonec se vrátíme domů a zpravidla lehneme. V této tradici pokračujeme i letos. Ležíme, horečkujeme, pijeme čaje, všechno nás bolí a těšíme se na příští Vánoce :-)


Vánoční pusinky

Vánoční pusinky

Naše mysl má úžasnou schopnost... Velkou řadu prožitků si umíme uchovat do hlubin nevědomí a ani o tom nevíme. Máme hlavu plnou věcí, na které nemyslíme a které už jsme zapomněli. Pak se objeví nějaký spouštěč a z hlubin našeho archívu začínají vyplouvat pocity, vzpomínky, obličeje... Tak třeba vánoční sněhové pusinky, které dělá taťka-děda Otík.


Vezmu si jednu, položím na jazyk a nechám v puse jen tak rozplynout. A v tu chvíli se začínají dít věci... Najednou je ze mně malý kluk. Cítím vůni vánočního stromku. Vidím barevná světýlka. Slyším dědu Lojzíka a vidím svou dětskou ručku, jak ze stromečku trhá sněhovou pusinku posypanou zeleným nebo modrým cukrem.

Vánoce jsou samy o sobě taková časová konzerva... S každým okamžikem se mi vybavují vzpomínky. Jak jsme jako malí zamykali obývák, aby se tam nemohla dostat žádná lidská bytost - protože stromeček přece zdobí Ježíšek, ne? Jak jsme s taťkou jezdili na vánoční projíždku vlakem do Lipové, kde jsme přesedli na zpáteční vlak. A po návratu domů za prosklenými dveřmi zářily obrysy vánočního stromečku se světýlky. A maminka smažila rybu a "o ničem nevěděla". Takže milé děti, to je důkaz, že maminky vlastně ani nejsou lidské bytosti - jsou to takoví skoro andělé :-)


O tom jsme se mohli přesvědčit i letos. Nějak nás postupně dohání chřipka, takže se střídáme v ležení, kašlání a bolesti kloubů... Dva dny teď leží Barunka... Dokážete si představit, jak to u nás vypadá. Malá cestička ke dřezu a kuchyňské lince je lemovaná hromadami hraček, oblečení, papírů a kdo ví čeho ještě. Děti nemyté a nečesané pobíhají mezi počítačem a ledničkou... Ale dnes už je jí lépe, takže hurá :-)

Vánoční přání

Vánoční přání

Jako každý rok jsme i letos kreslili Betlém. Na začátku je velký bílý papír a velké odhodlání. Na konci pak zajímavá kresbička plná příběhů. Není to zrovna lehké se zpočátku domluvit, sladit... Každý má svou představu. Děti pokřikují, některé odchází, jiné schválně malují čáry tam, kam je jiní nechtějí... Pokaždé se s Barunkou na sebe díváme a pohledy naznačujeme: "Stojí nám to vůbec za to?" Po ani ne deseti minutách však dohadování utichne a je slyšet jen šustění pastelek na papíře. A pak se na sebe s Barunkou znova podíváme a oba víme, že: "Jo, stojí to za to!"









 



Nakonec Betlém rozstříháme na malé kousky a ty přiložíme k vánočním přáním, které rozdáváme... I s vámi se chceme podělit o tu radost z narození Ježíška, a také ze společného tvoření. Podívejte se na video :-)



Krásné Vánoce :-)


úterý 6. prosince 2016

Mikulášské obdarování

Mikulášské obdarování

Svatý Mikuláš je nám velkým vzorem v nezištném obdarovávání. Tři jablka, která nechal na okně u chudého Antonia a jeho tří dcer, se do rána proměnila ve zlato. Bůh mu v jeho krásném úmyslu trošku pomohl... Letošní Mikuláš začal tím, že se nám ráno v ohradě objevil tento vzkaz: 


Dobrý dárce nám přivezl dvě nádherné ovečky. Děti je hned pojmenovaly - Panda a Kulička. Takže jejich budoucnost je slibná, protože prý "Co má jméno, to se nejí." Přeji jim zasloužený celoživotní důchod v našem útulku a ať si nevylámou zuby na starém chlebu :-)


Večer jsme se vydali obdarovávat pro změnu my. Děti kolem skleniček nalepily provázek, dovnitř jsme dali svíčku a k tomu ještě udělali přáníčko s otiskem zlatého jablíčka. Až se setmělo, vydali jsme se na dobrodružství - Akce Mikuláš. Nepozorovaně jsme se připlížili k domu někoho ze známých, před dveře dali svícínek a přáníčko s požehnáním, zazvonili a utíkali se schovat...


 Ale musíme říct, že to ten Mikuláš vůbec neměl lehké. U jedněch nás viděli, když vystupujeme z auta... U druhých měli světlo na fotobuňku a štěkajícího pejska. Sice jsme měli s sebou pro tyto případy i salám k umlčení, ale i přesto jsme je asi pořádně vylekali... U třetích už nebyli doma... U čtvrtých si Jáchym rozbil koleno... Ale stálo to za to. Fakt! Někdy to zkuste :-)


Večer nás čekalo ještě jedno překvapení... O půl sedmé mi volá neznámé číslo. "Vezu vám tu pizzu! To je ten dům s lešením?" Coo? Kdoo? "Ne, to je ten vedle, už jdu ven." Zkrátka naši milí kamarádi nám objednali a nechali dovézt tři voňavoučké pizzy až domů.


Obdarování zakončil Jonáš, když dětem uklidil v bedýnkách věci, které se jim přes den nahromadily v přízemí a které si vždycky večer musí odnášet nahoru do pokoje. A nechal jim tam i milý vzkazík:


Přejeme i vám krásného a štědrého Mikuláše...