Ráda bych vám ukázala způsob,
jakým se u nás doma děti zapojují do domácích prací.
Vzhledem k tomu, že celé dopoledne věnuji domácí výuce,
potřebovala jsem opravdu velkou pomoc dětí v péči o domácnost.
Zároveň děti ušetří čas, když nemusí dojíždět do školy
a proto mohou tento čas věnovat naší domácnosti.
Inspirovala jsem se od své známé,
která mi vyprávěla o tom, jak to má její známá
:-)
a pak jsem si to přetvořila k obrazu svému.
MOJE POŽADAVKY BYLY
1. Odstupňování množství práce podle věku dětí.
2. Pro děti možnost volby, jakou práci si chtějí z nabídky vybrat.
3. Moje možnost reagovat na aktuální potřeby domácnosti.
4. Možnost maximální samostatnosti dětí při používání tohoto systému.
(samozřejmě úměrně věku dětí)
(samozřejmě úměrně věku dětí)
Jak jsem tedy postupovala?
Nejprve jsem si prošla domácnost a napsala jsem si všechny práce,
které by děti mohly zvládnout.
Pak jsem tyto práce nakreslila a napsala na malá papírová kolečka,
které děti vybarvily
a pro větší životnost jsme je zalaminovali.
Každé kolečko obsahuje obrázek, popis a bodové ohodnocení.
Práce mají hodnotu 1 - 4 bodů podle náročnosti.
Na bodovém ohodnocení se domlouváme a někdy
dochází po dohodě i k přebodovávání.
Další krok bylo vytvoření nástěnky na celý pracovní týden.
(O víkendech býváme velmi často pryč, proto si zde žádné pravidelné práce neplánujeme).
Ke každému dni jsem nalepila proužek samolepicího suchého zipu.
Kolečka s pracemi jsem z druhé strany opatřila také samolepicím suchým zipem
a také je zde napsán den, kdy se tato práce vykonává.
(to je pro snadnější roztřiďování kartiček)
Práce na kartičkách jsem si podle potřeby rozmístila do celého týdne.
Zohlednila jsem tady časové možnosti dětí.
Tzn. dny, kdy nemají odpoledne kroužky je práce více
a naopak dny, kdy mají nabito, je práce méně.
Také jsem se snažila, aby jejich práce navazovaly na ty mé.
Tzn. jestliže v pondělí vytírám koupelnu, hodí se mi, že tam umyjí umyvadlo, vanu atd.
Na druhé nástěnce jsou pro změnu jména dětí a pod nimi
opět proužek samolepicího suchého zipu.
Tam si děti umisťují práce, které si vybrali a udělali v tom kterém konkrétním dnu.
A teď zmíněné heslo.
"Pracuji do výše svého věku."
Chtěla jsem předejít tomu,
že po někom chci práce více než po tom druhém.
A kdo si to má pořád pamatovat, že?
Proto každý pracuje, dokud nenasbírá tolik bodů, kolik má roků.
Jakmile mám své body nasbírané a ostatní ještě ne,
nemusím si žádnou práci vybírat a čekám, až si i ostatní naplní svůj limit.
Jakmile poslední z dětí má svůj věkový limit,
vše se vynuluje a jede se znovu.
Někdy se takto otočíme i dvakrát během týdne, někdy nám to trvá déle.
Je to podle situace a okolností.
Výborná je variabilita tohoto systému, že mohu kartičky podle potřeby přehodit
nebo některé vynechat, když daná práce není zrovna potřeba.
Větší samostatnosti dětí pomáhají některé praktické vychytávky.
Např. označení kyblíků na umývání WC a prachu.
Také velikost těchto kyblíků je pro děti příjemná.
Některé složitější práce jsem opatřila návodem,
abych nemusela pořád opakovat pořadí jednotlivých kroků atd.
Tak takhle to u nás funguje a kupodivu je odpor minimální, snesitelný, většinou žádný.
Nejprve jsem si prošla domácnost a napsala jsem si všechny práce,
které by děti mohly zvládnout.
Pak jsem tyto práce nakreslila a napsala na malá papírová kolečka,
které děti vybarvily
a pro větší životnost jsme je zalaminovali.
Každé kolečko obsahuje obrázek, popis a bodové ohodnocení.
Práce mají hodnotu 1 - 4 bodů podle náročnosti.
Na bodovém ohodnocení se domlouváme a někdy
dochází po dohodě i k přebodovávání.
Další krok bylo vytvoření nástěnky na celý pracovní týden.
(O víkendech býváme velmi často pryč, proto si zde žádné pravidelné práce neplánujeme).
Ke každému dni jsem nalepila proužek samolepicího suchého zipu.
Kolečka s pracemi jsem z druhé strany opatřila také samolepicím suchým zipem
a také je zde napsán den, kdy se tato práce vykonává.
(to je pro snadnější roztřiďování kartiček)
Práce na kartičkách jsem si podle potřeby rozmístila do celého týdne.
Zohlednila jsem tady časové možnosti dětí.
Tzn. dny, kdy nemají odpoledne kroužky je práce více
a naopak dny, kdy mají nabito, je práce méně.
Také jsem se snažila, aby jejich práce navazovaly na ty mé.
Tzn. jestliže v pondělí vytírám koupelnu, hodí se mi, že tam umyjí umyvadlo, vanu atd.
Na druhé nástěnce jsou pro změnu jména dětí a pod nimi
opět proužek samolepicího suchého zipu.
Tam si děti umisťují práce, které si vybrali a udělali v tom kterém konkrétním dnu.
A teď zmíněné heslo.
"Pracuji do výše svého věku."
Chtěla jsem předejít tomu,
že po někom chci práce více než po tom druhém.
A kdo si to má pořád pamatovat, že?
Proto každý pracuje, dokud nenasbírá tolik bodů, kolik má roků.
Jakmile mám své body nasbírané a ostatní ještě ne,
nemusím si žádnou práci vybírat a čekám, až si i ostatní naplní svůj limit.
Jakmile poslední z dětí má svůj věkový limit,
vše se vynuluje a jede se znovu.
Někdy se takto otočíme i dvakrát během týdne, někdy nám to trvá déle.
Je to podle situace a okolností.
Výborná je variabilita tohoto systému, že mohu kartičky podle potřeby přehodit
nebo některé vynechat, když daná práce není zrovna potřeba.
Větší samostatnosti dětí pomáhají některé praktické vychytávky.
Např. označení kyblíků na umývání WC a prachu.
Také velikost těchto kyblíků je pro děti příjemná.
Některé složitější práce jsem opatřila návodem,
abych nemusela pořád opakovat pořadí jednotlivých kroků atd.
Tak takhle to u nás funguje a kupodivu je odpor minimální, snesitelný, většinou žádný.
B.
Uzasne, dekuji moc za clanek.
OdpovědětVymazatMisty mi to trochu pripomnelo system uklidu v nasem dieceznim centru mladeze - napr.listecky na dverich. Ja doma popisuju jeste hadry, lihacem, aby bylo zrejme, na co ktera hadra zrovna je.
Zajimalo by mne jeste, jaka je motivace deti dane ukoly plnit. Proste jen pridat si kolecko a mit jich co nejdrive tolik, kolik mi je let? Nebo vedete i neco jako odmeny - kdyz mas casto kolecka splnena, muzes se divat dele na TV/jet na vylet... Penalizace u vas nejsou potteba? :-)
Jo :-), hadry jsem na začátku měla taky popsané :-) jen při výměně jsem už to znovu neudělala :-).
VymazatCo se týká motivace. Nějak mi nesedí odměňovat děti za práci doma, protože bych chtěla, aby to vnímali jako něco, co je prostě potřeba a děláme to proto, aby nám tady bylo dobře. Říkám jim to tak od mala a oni to prostě tak nějak berou. Rozumí tomu. Ano, dělají někdy zpruzené obličeje, ale snažím se zachovat klidnou hlavu, jen pokrčím rameny a řeknu: "Je mi líto, sama to tady nezvládnu. A když je doma nepořádek, nikomu nám tady není dobře."
A je pravda, že děti tohle uznávají. Zkušenost, že je příjemné, když je doma uklizeno, tu mají, takže na tohle prostě nemají argument.
Penalizace taky nejsou potřeba. Maximálně, když nedodrží dohodu, že má být práce třeba nějaký den udělána, tak to musí druhý den udělat třeba dřív než si jdou hrát ven nebo jdou na počítač - ale to považuji spíše za přirozený důsledek.
Jinak je to systém, se kterým souhlasili, takže berou, že je oprávněné to po nich chtít. Je to prostě naše dohoda.
Zároveň je možnost se občas domluvit a pokud je důvod, práce se odloží, domluví se na kdy a tak.
Další přirozený důsledek je samozřejmě ten, že když někdo dlouho otálí s výběrem prací a diskutuje o tom, jestli je nutné je dělat nebo ne, dopadne to většinou tak, že ty oblíbenější práce jsou rozebrané a na jemu zůstanou ty nejprotivnější :-).
Dekuji za odpoved. Mate to hezky promyslene. :-) Asi hodne pomuze, kdyz jsou k podilu na domacim uklidu deti vedene hodne od mala. Zacinat s tim v puberte si moc nedovedu predstavit. :-()
OdpovědětVymazatMoc Vám děkuji za článek a praktické rady. Něco podobného mám v hlavě už dlouho, ale vždycky jsem to zavrhla, že jsem posedlá systémem a že tu budeme jako na táboře. A přitom na táboře to tak nejlíp funguje. Dnešním přečtením článků jsem si potvrdila, že i doma je takový systém dobrý a osvobozující. A že to tak dělá i někdo jiný. Děkuji vám. Krista
OdpovědětVymazatTen bodový systém je skvělý nápad. Myslím si, že je dobře, když mají starší sourozenci více povinností, ale i více práv. Máme proto např. kapesné odstupňované podle věku, ale nechtěla jsem ho spojovat s domácími pracemi - máme to stejně jak píšeš, domácí práce děláme, protože je to potřeba a já jako máma to prostě sama nezvládnu a potřebuji jejich pomoc a ne proto, že by za to dostali odměnu. Takže očíslovat domácí práce podle náročnosti (nebo oblíbenosti) je bezva tip, určitě vyzkoušíme. Moc díky!
OdpovědětVymazatTaké bych ráda jednou pracovala do výše svého věku. Snad se mi to podaří. Nedávno jsem si přes jeden nejmenovaný pracovní portál hledala práci a vzali mne. Dokonce mi umožnili i homeoffice, tak uvidím, jak dlouho ještě pracovat budu a jak moc mě to bude bavit :)
OdpovědětVymazat