Usušit, zavařit, vylisovat, schovat...

Domácí škola je krásná,

ale někdy fakt dost náročná.

Čas od času si kladu otázku, 

jestli v tom chci opravdu ještě pokračovat,

jestli je to to, co naše rodina potřebuje

???????????????????

Zatím jsme si vždycky všichni odpověděli

ANO, ANO, ANO, ANO, ANO, ANO, ANO

Jaký je na to recept?

Všechny krásné okamžiky

si pečlivě usušte, vylisujte nebo třeba zavařte

a uschovejte ve svém srdci

a ve chvílích krize si je naordinujte

a pravidelně užívejte.

K tomuto účelu například velmi hezky poslouží

třeba podobné fotografie.

Jonáš, který kvůli nemoci nechodí do školy,

si opakuje angličtinu na počítači.

Ráchel zrovna dumá nad nějakými příklady z matematiky.

Tobiáš si vyrábí svůj lapbook o číslovkách.

Jáchym si s radostí odškrtává další splněný úkol 

ve svém měsíčním plánu.

A nejmladší Damiánek si potichoučku maluje, 

aby nerušil své sourozence při učení.

:-)

Asi vám nemusím zdůrazňovat, že tahle idylka trvala jen 

malinko déle, než kolik jsem potřebovala času na vyfocení.

:-)

Ale stihla jsem si ji hezky zakonzervovat

a znovu jsem si řekla

ANO

stojí to za to.

A ještě jedna, moje nejmilejší zavařenina

z minulého školního roku.

Tuhle mám obzvláště ráda.

Jsou to téměř všichni jeseničtí domácí školáci a jejich sourozenci,

se kterými jsme se minulý rok učili o přírodě.

Báječné chvíle.

Pro tyhle okamžiky to zkrátka stojí za to.

B.