Mikulášské obdarování

Mikulášské obdarování

Svatý Mikuláš je nám velkým vzorem v nezištném obdarovávání. Tři jablka, která nechal na okně u chudého Antonia a jeho tří dcer, se do rána proměnila ve zlato. Bůh mu v jeho krásném úmyslu trošku pomohl... Letošní Mikuláš začal tím, že se nám ráno v ohradě objevil tento vzkaz: 

Dobrý dárce nám přivezl dvě nádherné ovečky. Děti je hned pojmenovaly - Panda a Kulička. Takže jejich budoucnost je slibná, protože prý "Co má jméno, to se nejí." Přeji jim zasloužený celoživotní důchod v našem útulku a ať si nevylámou zuby na starém chlebu :-)

Večer jsme se vydali obdarovávat pro změnu my. Děti kolem skleniček nalepily provázek, dovnitř jsme dali svíčku a k tomu ještě udělali přáníčko s otiskem zlatého jablíčka. Až se setmělo, vydali jsme se na dobrodružství - Akce Mikuláš. Nepozorovaně jsme se připlížili k domu někoho ze známých, před dveře dali svícínek a přáníčko s požehnáním, zazvonili a utíkali se schovat...

 Ale musíme říct, že to ten Mikuláš vůbec neměl lehké. U jedněch nás viděli, když vystupujeme z auta... U druhých měli světlo na fotobuňku a štěkajícího pejska. Sice jsme měli s sebou pro tyto případy i salám k umlčení, ale i přesto jsme je asi pořádně vylekali... U třetích už nebyli doma... U čtvrtých si Jáchym rozbil koleno... Ale stálo to za to. Fakt! Někdy to zkuste :-)

Večer nás čekalo ještě jedno překvapení... O půl sedmé mi volá neznámé číslo. "Vezu vám tu pizzu! To je ten dům s lešením?" Coo? Kdoo? "Ne, to je ten vedle, už jdu ven." Zkrátka naši milí kamarádi nám objednali a nechali dovézt tři voňavoučké pizzy až domů.

Obdarování zakončil Jonáš, když dětem uklidil v bedýnkách věci, které se jim přes den nahromadily v přízemí a které si vždycky večer musí odnášet nahoru do pokoje. A nechal jim tam i milý vzkazík:

Přejeme i vám krásného a štědrého Mikuláše...